Po kliknutí na link sa vám zobrazí úryvok z knihy vo formáte pdf

...Taktéž antigravitační pohon takovéhoto prostředku se v plné síle může uplatnit výhradně v prostředí planety a ne ve volném vesmíru. Jestliže onen dopravní prostředek disponuje silou, která má gravitační polarizaci opačnou té, jež působí na povrchu Země, potom se vlastně nejedná o pohon, nýbrž o důmyslně řízené odpuzování. Vzdáleně si to můžeme představit, když dva silné magnety budeme chtít přiblížit stejnými póly.
Proto létající talíř nepotřebuje žádné nádrže, zásobníky s palivem, ani motory schopné vyvíjet sílu k překonání přitažlivosti.
Země sama jej vypuzuje svou obrovskou gravitační silou. Velikost vyvíjené síly přepólování je přímo úměrná i dosahovaným rychlostem, přičemž právě toto cílené rušení gravitace posádce zajišťuje bezpečnost. A to i při těch nejzávratnějších rychlostech. Jich lze dosáhnout téměř okamžitě. Z nulového stavu, ze stavu klidu, aniž by posádka byla vystavena jakémukoliv přetížení. (Výraz rušení gravitace je zde poněkud zavádějíci, neboť se jedná o uměle vytvářené silové pole, které má inverzní gravitační polarizaci. V něm se létající talíř nachází, je jím ,,obalen'', je-li uveden do provozu. Při parkování na zemi může být toto pole aktivováno jen v nízkých hodnotách. Tedy když vyvíjená síla není schopna uvést do pohybu jeho hmotnost, ale stačí k tomu, aby odpuzovala vše, co by se chtělo přiblížit. Jiným přístrojem lze toto pole vytvářet jako kužel světla z reflektoru. Při nasměrování na určitou věc, zvíře či osobu je vtáhnout na palubu lodi.)
Vědcům a inženýrům našich sousedů můžeme jenom závidět. Vždyť převážná většina našich dopravních prostředků se pohybuje jenom díky starým mrtvolám. Neboť co jiného je ropa?…